Hamburg Ambassador in Prag
RathausRadnice

Honorary Representative of the Free and Hanseatic City of Hamburg

ÚvodAktuálníHamburk – Evropské zelené město pro rok 2011Dny Hamburku v Praze 2010Pražské ImpreseHamburské impreseAlsteraLabePřístavJungfernstiegRadniceReeperbahnKostel sv. MichalaMěstský parkObchodní kontaktyPartnerská městaTiráž

Radnice

Rathaus von den Alsterarkaden aus gesehen
Statue des Hygieia-Brunnens vor der Innenhoffassade
Innenansicht des Rathauses

Hamburská radnice je sídlem parlamentu a senátu (zemské vlády) Svobodného a hanzovního města Hamburku.

Po velkém požáru r. 1842, při kterém shořela stará radnice na mostu Trostbrücke, bylo místo pro stavbu nové radnice vybráno u nové Alstery, v blízkosti středu města, které muselo být rovněž nově postaveno. Realizace stavby nakonec trvala celých 43 let, počínaje odmítnutím stavebních návrhů r. 1854 a r. 1876, přes jejich konečné přijetí r. 1884 a dokončením stavby r. 1897 konče.

Tvorby plánů se ujala skupina hamburských architektů. Pod vedením Martina Hallera zde působili mimo jiných i architekti Leopold Lamprecht, Bernard Nanesen, Wilhelm Meerwein a Hugo Stamman, kteří i bez zakázky vytvořili později realizovaný návrh a který uskutečňovali od r. 1886.  

Hamburská radnice je jedním z mála zcela dochovaných příkladů historismu v Německu. Trojkřídlá stavba z pískovce a granitu má 111 m širokou fasádu a 112 m vysokou střední věž. Střecha je pokryta mědí. Vynikající kombinací fasádních prvků italské a severoněmecké renesance dosahuje celkového harmonického účinku. Mezi výklenky oken s výhledem na náměstí stojí od Karla Velikého až po Františka II. dvacet německých králů a císařů staré německé říše. Nad panovníky jsou na střední věži znázorněny měšťanské ctnosti: moudrost, svornost, udatnost a zbožnost. Rozhodně není náhodou, že měšťanské ctnosti jsou nadřazeny osobám císařů. Jejich umístění symbolizuje svobodu města Hamburku vůči koruně, neboť Hamburk nebyl císařské město, ale město hanzovní. Nad hlavním vchodem se kromě toho ještě nachází mozaika znázorňující alegorii města Hamburku Hammonii.

Radnice má sdílí svůj přepychový vnitřní dvůr spolu s hamburskou burzou, postavenou r. 1841, která zůstala ušetřena velkého požáru. Dvůr je přístupný z ulice Alter Wall a z ulice Großen-Johannis-Straße. Se svými bohatě zdobenými fasádami ve stylu italské a severoněmecké renesance a centrální kašnou Hygieia je vnitřní dvůr z architektonického hlediska jedním z nejnáročnějších a nejpovedenějších míst ve městě. Zhruba ve výšce 12 metrů je dvůr lemován šesti postavami ve výklencích. Tyto postavy znázorňují biskupy, kteří se v dějinách významně zasloužili o město Hamburk. Sochu biskupa Adalberta vytvořil sochař Wilhelm Wandschneider.

Ve vnitřním dvoru radnice se nachází kašna Hygieia. Bronzová socha ženy, Hygieia,alegorie Zdraví, má svou nohu položenou na drakovi, který zde symbolizuje epidemii cholery v roce 1892. Kašna plní své hygienické účely i v praxi, neboť se v jejím podstavci nachází výpustky radničního větracího systému. Původně se na dvoře počítalo se sochou boha obchodu Merkura. Poté, co si ale epidemie cholery vyžádala tisíce životů, bylo rozhodnuto ve prospěch bohyně čistoty. Svou roli zde jistě sehrála i starost o image města. Postavy obklopující Hygieiu, představují prospěšné a užitkové vlastnosti vody. 

Hlavním vchodem se nejprve dostanete do velké sloupové předsíně. Zde je architektonicky znázorněn zástup měšťanů stojících na rovné podlaze. Na rozdíl od jiných vládcovských domů tedy měšťan k držitelům moci nemusí pracně stoupat. Na sloupech jsou reliéfy měšťanských postav, které v protikladu k císařům na vnější fasádě reprezentují měšťanské hodnoty. Vybráni byli právníci, teologové, filologové, historici, přírodovědci, obchodníci, bankéři, básníci, malíři, architekti a „dobrodějové.“ Na tzv. „ženském sloupu“ jsou znázorněny pouze měšťanky a všechny patří do posledně jmenované kategorie.  

Z předsíně vedou dvě velká schodiště ke křídlu vyhrazenému pro senát (pravé schodiště) a pro parlament (levé schodiště) a umožňují přístup do celkového počtu 647 místností a sálů. Pokoj č. 219, zvaný Sirotčí pokoj, možná nepatří k nejokázalejším místnostem, ale zcela jistě k těm, které zanechají hluboký dojem. Stěny a dveře zde zdobí vroubkované dřevořezby, které vytvořilo (za finanční odměnu) 80 chlapců z hamburského sirotčince.

(Text: Öffnet einen externen Link in einem neuen FensterWikipedia, Foto: Öffnet einen externen Link in einem neuen Fensterwww.mediaserver.hamburg.de)